Zajímalo nás, co si naši respondenti myslí o zvažovaném zavedení stejné spotřební daně na elektronické cigarety a zahřívaný tabák, jako je to u klasických cigaret.
V uplynulých letech nejeden kuřák přešel z kouření klasických cigaret na zahřívaný tabák a elektronické cigarety. Důvodů této změny může být více. Někteří je považují za méně škodlivou alternativu nebo také méně „otravnou“ pro okolí. Nezanedbatelným faktorem je však i výrazně nižší daňové zatížení, což má nemalý vliv na cenu, za kterou si cigarety pořídíte.
Zatímco co spotřební daň na cigarety se v ČR v posledních letech zvyšuje a tím se více vzdaluje od zemí jako Slovensko, Polsko, kde je spotřební daň na tyto produkty nižší, EU zvažuje přístup ke zdanění klasických cigaret a jejich alternativ napříč zeměmi EU více sjednotit. Na jedné straně panuje názor, že elektronické cigarety a zahřívaný tabák by kvůli své relativně nižší škodlivosti, měli být zdaněné podstatně nižší sazbou. Ale podle různých neziskových organizací a také Světové zdravotnické organizace, by měli i tyto alternativy klasických cigaret danit stejným způsobem.
Zeptali jsme se našich respondentů, co si o tom myslí oni. Ať už jsou kuřáci, nebo ne, zajímalo nás, jestli by podle nich měli být elektronické cigarety a zahřívaný tabák zdaněné stejným způsobem jako klasické cigarety.
Stejné uplatnění spotřební daně podporuje rozhodně více než 1/3 respondentů, napříč všemi zeměmi ENP.
Signifikantně více jsou to muži (CZ,SK,PL) a VŠ vzdělaní lidé. Obecně (spíše ano + rozhodně ano) se k tomuto řešení přiklání více než polovina všech dotázaných, a to bez ohledu na to, jestli jsou kuřáci nebo ne. Nejvíce v Polsku (60 %) a v Česku (58 %), naopak nejméně v Bulharsku (51 %). Naopak rozhodné NE vyjádřili nejvíce Maďaři, lidé ve věku 18-44 let a také lidé s nižším vzděláním (ZŠ a vyučen bez maturity).
Při této příležitosti nás také zajímalo, kolik máme mezi respondenty kuřáků a jakou částku měsíčně investují do této své neřesti.
Nejvíce kuřáku máme v Bulharsku, kde kouří téměř 2/3 našich respondentů, čímž se výrazně liší od ostatních zemí ENP (SK,PL,HU), kde se poměr kuřáků pohybuje v průměru kolem 45 %. Na druhé straně v Česku je mezi vámi výrazně více nekuřáků a to až 64 %. V této zemi je tento nezdravý zlozvyk nejméně populární. Nejvíce nekuřáků najdeme mezi lidmi ve věku 60 let a více (67 %) a lidmi s VŠ vzděláním (65%).
Asi není překvapením, že za kouření měsíčně nejvíce utratí Bulhaři. Až 16 % z nich měsíčně utratí na cigarety, tabákové výrobky, elektronické cigarety a zahřívaný tabák kolem 1 500 – 2 000 CZK. A to zejména lidé ve věku 30-44 let a lidé s bez maturity. Zajímavé je, že největší částky za kouření utrácí mladí Bulhaři ve věku 18-29 let (7 % utratí více než 3000 CZK měsíčně). Nemalý vliv má na to určitě i fakt, že zatím co v ČR jsou náklady na kouření nejvyšší, v Bulharsku je naopak cena tabákových produktů ve srovnání s ostatními zeměmi ENP nejvýhodnější.